aneb jak garantujeme kvalitu produktů Naturalis

Velmi často se v souvislosti se zelenými potravinami a superpotravinami mluví o kvalitě. Jenže jak poznat kvalitní produkty? Jak rozeznat ty nekvalitní od kvalitních? Lze to vůbec? Ano, lze a dokonce to není zas tak těžké. V prvé řady by produkty spadající do kategorie zelených a superpotravin měly mít řádné certifikáty jakosti. V nejlepším případě mezinárodní i ty, které získaly v rámci EU a ČR. To je první krok k k jistotě, že pořizujete kvalitní produkty. V případě, že produkty tyto certifikáty nemají, zvyšuje se pravděpodobnost, že jsou pěstovány „kdesi“, v nevhodných podmínkách a není o ně postaráno tak, jak by být mělo. Produkty Naturalis všechny tyto certifikáty mají.

Certifikáty jakosti produktů Naturalis

 

Pěstitelské know-how

A v neposlední řadě též nesmíme zapomínat na způsob pěstování. Neboli na to správné pěstitelské know-how. Tedy jak se má o rostlinku starat, kolik má mít vody, světla, živin atd.. Jelikož to je velmi složitý a individuální proces, je zapotřebí, aby se svěřil profesionálům. V nejlepším případě domorodým farmářům, kteří danou plodinu pěstují již od nepaměti. A právě s takovými farmáři spolupracujeme my!

Farmáři

Místo pěstování

Místo pěstování dané plodiny (v našem případě zelené potraviny a superpotraviny) je stejně důležité, jako její zpracování. Není žádné tajemství, že citrony, pomeranče či banány v ČR nevyrostou a když ano, tak jejich kvalita není valná. Proto se pěstují v tropickém pásu. Stejně tak brambory nevyrostou v Africe (respektive kořen, který my jíme). U zelených potravin a superpotravin to je stejné. Každá plodina potřebuje jiné klimatické podmínky, jinou teplotu, jinou vlhkost, jinou půdu, jiné všechno. Nejlepší místa na pěstování jednotlivých plodin můžete nelézt na mapkách níže.
Mapa USA

USA – Utah. V dnešní době je právě USA jedno z nejlepších místo pro pěstování mladého ječmene zejména díky tamějšímu bývalému sladkovodnímu jezeru.

Mapa Taiwanu

Asie – Taiwan. Toto místo je dlouhodobě považováno za bezkonkurenčně nejlepší pro pěstování chlorelly a spiruliny. Taiwan si prvenství vydobyl zejména díky dostatečnému počtu slunečných dní.

Mapa Brazílie

Panensky čistá příroda v brazilské Amazonii je dokonalé místo pro pěstování plodin jako je Açai Berry či guarana.

Mapa Bolívie

Latinská Amerika je s chia semínky spojena již odpradávna. Právě tam se Šalvěji hispánské daří tak dobře, že může produkovat velké množství velmi kvalitních semínek – chia semínek.

Mapa Peru

Peru je místo, kde superpotraviny rostou velmi často. Vysoko v peruánských horách např. můžete nalézt kořen maca či yacon, ale i Golden Berries nebo lucumu.

Mapa Chille

V Chile domorodí obyvatelé konzumovali Maqui Berry již odpradávna. Díky tomu tamější obyvatelé přesně vědí, co mají udělat pro to, aby Maqui Berry dosahovalo té nejvyšší kvality.

 

Způsob zpracování

Další způsob, jak poznat kvalitní zelené potraviny a superpotraviny, je zjistit si způsob jejich zpracování. Každá skupina produktů se ošetřuje trošku jinak – způsobem určeným pro danou plodinu. Zpravidla se zpracování řadí do 3 kategorií respektive do 3 skupin plodin.

Lyofilizace

Některé druhy superpotravin, mezi něž patří např. Maqui BerryAçai Berry či acerola, se zpravidla zpracovávají dvěma různými způsoby. Jeden se považuje za kvalitní a druhý za ne tak kvalitní. První druh zpracování – ten kvalitní – se nazývá lyofilizace. Lyofilizace je druh zpracování, při kterém jsou plody superovoce sušeny mrazem. Při tomto druhu zpracování je zachováno cca 95% účinných látek z plodu. Pro technologickou náročnost tohoto procesu jsou lyofilizované produkty dražší v porovnání s ostatními. Kvalitativně jsou ale nesrovnatelně jinde. Druhý způsob zpracování je klasické sušení. V tomto případě se superovoce suší klasickým způsobem. Výhoda této metody je, že je levná. Respektive k ní není potřeba žádná sofistikovaná technologie. Nevýhoda je, že takto zpracované plody dosahují cca 50% účinných látek oproti čerstvému stavu.

Dezintegrace

Jedna z nejdůležitějších částí, která má na kvalitu chlorelly zásadní vliv je narušení buněčných stěn – tzv. dezintegrace. Chlorella má sama o sobě velmi silnou buněčnou stěnu, kterou naše enzymy – trávící trakt, nedokáže správně zpracovat. Pro ilustraci si tuto skutečnost můžeme přiblížit na klasickém vlašském ořechu. Ořech má skořápku – ochranný obal a uvnitř je plod, který chceme. Abychom dostali živiny z plodu, musíme skořápku nejdříve rozlousknout a následně sníst plod. Stejné to je i s chlorellou. Chlorella má silnou „skořápku“, která chrání „plod“ uvnitř. Pakliže bychom konzumovali chlorellu bez jakýchkoli úprav, vstřebatelnost by byla cca 20%. Naštěstí na tuto skutečnost vědci přišli a naučili se „skořápku“ rozbít šetrným způsobem, aby neporušili kvalitu chlorelly a zároveň, aby byla vstřebatelnost co nejvyšší – cca 80%. V současné době existuje několik druhů, jak buněčnou stěnu narušit. Mezi nejznámější patří zejména metody Dyno Mill, chemická dezintegrace či metoda STEAM.

Vyštávení - sprayové sušení

Mladý ječmen se též zpracovává dvěma různými způsoby. Jeden je levný, ale říká se, že není tak kvalitní, a druhý je sice dražší, ale zato vysoce kvalitní. První metoda, jakou se dá ječmen ošetřit se říká tzv. vyšťavení či vylisování. Lístky mladého ječmen se po sklizení a opláchnutí následně začnou lisovat (podobně se např. získává [nejen] olivový olej). Vylisovaný kapalný extrakt, též nazýván „vyšťavená šťáva“ či „šťáva“, se následně necelé 2 minuty suší při teplotě 31 °C. Zachováním této teploty se mladý ječmen neznehodnotí a navíc vznikne prášek. Ten je nadále balen a prodáván. Smícháním tohoto zeleného prášku s vodou, opět vznikne nápoj, plný živin v nezměněné formě. Druhá metoda se nazývá mletí či drcení.

Výsledný produkt – mladý ječmen zpracovaný namletím se nazývá tráva či seno. Začátek zpracování je stejný jako v případě šťávy. Lístky ječmene se sklidí a omyjí. Následně ale nedojde k lisování, ale k usušení a rozemletí a nadrcení. Finální produkt – prášek z mladého ječmene je vizuálně velmi podobný prášku z mladého ječmene, který vznikl vyšťavením, nicméně obsahuje travní vlákninu, kterou lidský organismus nedokáže zpracovat (např. přežvykavci, díky 4 žaludkům, ji zpracovat dovedou, ale savci nikoli). Právě travní vláknina může citlivým jedincům zapříčinit v horším případě zdravotní komplikace a v případě lepším vůbec nic – tím máme na mysli žádný efekt, kvůli kterému se mladý ječmen konzumuje.

Mezinárodní certifikáty jakosti
České certifikáty jakosti
Osvědčený způsob zpracování
Pěstování tradičními farmáři